O odkazu Anny Chadimové: jak se polka z Petrovic rozšířila do celého světa

Ilustrační foto
Autor: Chaffee A-ii, Wikipedia

Polka se svým nakažlivým rytmem a radostnými kroky, je tanec, který si okamžitě vybaví hodně lidí. Její historie má kořeny v srdci Evropy, konkrétně v Čechách. V samém středu populární legendy o jejím vzniku stojí Anna Chadimová, která se narodila 11. června 1805 v Petrovicích u Sedlčan v Krbcově hostinci č. p. 16. Už od dětství vynikala živostí a hudebním i pohybovým nadáním.

Údajně se zrod polky odehrál asi v roce 1830 v Kostelci nad Labem. V té době zde pracovala Anna jako služebná u měšťana Klášterského a traduje se, že jednoho dne spontánně zatančila na lidovou píseň "Strýček Nimra koupil šimla". Anna přidala k původnímu kroku úplně nové skoky a zatočení – tančila rychle, s větším odhodláním než kdy dřív. Přítomní obyvatelé městečka byli z jejího živého vystoupení uchváceni. Místní učitel hudby Josef Neruda se stal svědkem tohoto neobvyklého tance.

Zaujatý jeho originalitou, zaznamenal melodii i kroky a následně tento tanec začal vyučovat další mladé lidi. Zajímavý tanec se začal šířit mezi lidem jako pověst. Tanečníci z okolních vsi učili své syny a dcery Aniny odvážné figury. Postupně se tak zvolna rodil úplně nový krok – první polka.

Někteří historici tento romantický pohled zpochybňují. Naznačují, že polka pravděpodobně nevznikla náhle, ale spíše se vyvinula z dřívějších lidových tanců.

Anna Chadimová prý svůj tanec nazvala "Maděra". Postupem času se tanec, původně známý jako "Maděra" a někdy také jako "Půlka" (odkazuje na 2/4 takt nebo poloviční kroky), začal nazývat "Polka". Existuje ještě několik teorií o původu tohoto jména.

Polka se z místa svého vzniku v Čechách rychle rozšířila. Již kolem roku 1835 se tančila v plesových sálech v Praze. O čtyři roky později, v roce 1839, se polka dostala do Vídně, a v roce 1840 byla představena v Paříži, kde vyvolala obrovský zájem známý jako "polkamania". Pražský učitel tance Raab sehrál klíčovou roli v popularizaci polky v Paříži. V roce 1844 dorazila polka do Londýna a Spojených států amerických, kde si získala značnou popularitu, zejména mezi přistěhovaleckými komunitami. Postupem času pronikla do Skandinávie, Irska a Jižní Ameriky. Je pozoruhodné, že polka byla druhým párovým tancem v uzavřeném držení, který se formálně představil světu, hned po valčíku, a kolem roku 1835 dokonce soupeřila s valčíkem o popularitu.

Polka zapůsobila i na velké skladatele: Johann Strauss starší přišel do Prahy sbírat inspiraci právě pro svižné polkové melodie, a čeští autoři jako Bedřich Smetana či Antonín Dvořák také psali nové polky. Světově vynikla proslulá skladba Jaromíra Vejvody "Škoda lásky“, která doslova dobyla svět, a nakonec zlidověla v Evropě i Americe.

Život Anny Chadimové (později provdané Slezákové) měl podle všeho smutný konec. Ze svého tance nijak neprofitovala a po nešťastném manželství zemřela v chudobě. Podobně i život Josefa Nerudy skončil tragicky, když byl zavražděn ve svém domě. Tyto tragické osudy obou postav kontrastují s radostnou povahou tance, se kterým jsou navždy spojeni.

Příběh Anny Chadimové je dokladem toho, že i lidové tradice a individuální kreativita mohou mít trvalý globální dopad. Polka, která se zrodila ze spontánního tance v české vesnici, se vydala na cestu, která ji zavedla do plesových sálů po celé Evropě a Americe. I v dnešní době si polka udržuje svou popularitu v České republice i po celém světě, a to jak ve své tradiční podobě, tak v různých moderních formách. Odkaz Anny Chadimové žije dál v každém rytmu polky, která i nadále přináší radost a spojuje lidi prostřednictvím tance a hudby. Petrovice jsou hrdým rodištěm ženy, které se připisuje zásluha na vzniku světově proslulého tance.

Článek převzat ze zpravodaje Informace z radnice. Titulek je redakční.